Na podzim roku 1679 se prý na západní obloze objevila velká kometa a v lednu 1680 se k ní podle dobových zpráv přidala ještě jedna, menší… Není divu, že se lidé báli a viděli v tom předzvěst války a moru. Stalo se. V Čechách propukla jedna z velkých morových epidemií a v severovýchodních Čechách největší selská rebelie 17. století.

První vzpoury vypukly v březnu 1680. Poddané posilovalo tzv. Li­bušino proroctví, které říkalo, že „až v české zemi nastanou sedlákům nejhorší časy a lid se bude podobat štvané zvěři, pak těžce zkoušení povstanou, chopí se zbraní a v tu dobu se mezi nimi objeví muž ze selského rodu, statečný a silný, jemuž bude na hlavu vsazena železná koruna ještě z dob Libuši­ných. Ten porazí všechny nepřátele, usedne na královský trůn a bude panovat moudře a spravedlivě. Od té chvíle se zas do Čech vrátí mír, hojnost, spravedlnost a svoboda.“

Sedláci si často počínali dost naivně. Nedbali na utajení a vedli nebezpečné řeči před nepovolanými osobami a je proto pravděpodobné, že vrchnosti o přípravách revolty věděly. Kolovaly pověsti o úspěšných povstáních a sedláci tak přeceňovali své síly – nevěřili, že by se našlo dost vojáků schopných potlačit velkou rebelii.

Není divu, že poté, co se vypukla vzpoura na sousedním litomyšlském panství, ozvali se se svými požadavky i poličští poddaní.

Zprvu chodili poslové tajně od chalupy k chalupě a vyřizovali, kdy se všichni sejdou před městskými branami. Stalo se. Jak na povel se několik proudů vesnického lidu s nenávistným křikem hrnulo ulicemi k náměstí. Měšťané v děsu zavírali okna, přivírali okenice, zabarikádovali dveře… I všichni kupci a řemeslníci honem zavírali krámy. Mnozí to ale nestihli. Kde dav narazil na vystavené zboží, rozbíjel je, rozhazoval a ledacos skončilo se stoce plně splašků, jenž tenkrát vedla každou ulicí.

Vyděšení páni radní se na radnici sešli hned, jak se dozvěděli o shromážděných davech. Teď, když se rozvášnění poddaní hrozící vidlemi, holemi, sekerami a všeličíms dalším všemi čtyřmi rohy vevalili do náměstí, vystrčili radní na balkón písaře. Hluk vzrostl, i kameny létaly a hubený, poděšený chlapík se jej marně snažil překřičet. Když už tam stál dlouhou dobu, lidé se postupně utišili. Vyslechli si poselství pánů radních, že mají poslat zástupce, s nimiž bude městská rada jednat. 

Vůdci poddanské rebelie vstoupili do jednací síně sebevědomě a předložili pánům radním rezoluci, jež měla vzor v událostech na bysterském panství, kde paní Anna Kateřina z Martinic prominula svým poddaným takřka celou robotu. V listině vyčníval požadavek na odstranění všech závazků k městské vrchnosti – povinné služby dětí, schvalování k výuce řemeslu, disponování jejich jměním, zrušení platů a robot. Poličští poddaní dokonce žádali zrušení i zčásti placených povinností, jako byl chov obecního dobytka, tkalcování pro vrchnost, dovážení klád k pilám a dřevařské práce v městských lesích, stejně jako povinného odběru piva z městského pivovaru.

Za účasti dvorského rychtáře a komorního písaře byly všechny jejich požadavky odmítnuty, neboť oba královští úředníci seznali, že “se jim žádná křivda neděje” a ve srovnání s poddanými jiných panství dokonce “dobře obstáti mohou”. Zástupci poddaných byli vyzváni, aby nynější i budoucí dědičné vrchnosti věrnost, poslušnost a poddanost zachovávali. Ovšem víc než argumenty o vrchnosti od boha dané, pomohlo vědro piva (cca 61 l), které vrchnost nechala přinést poddaným sroceným před radnicí. K tomu páni přidali i čerstvé zprávy o hromadném zatýkání vzbouřených poddaných na Litomyšlsku. A bylo po rebelii.

•

Pozdvižení v král. českém rozličných panství proti svým vrchnostem a dědičným pánům, kdežto i poličští poddaní spiknuti se chtěli, jakž tak puncta magistrátu přednášeli a jak zase prostředkováním dobré paměti urozeného a statečného rytíře p. Prokopa Taufera měst věnných nařízeného hofrychtýře a obojích práv doktora spokojeni jsou a magistrátu vnově člověčenství slibovati musily.

Anno 680 dne 17. Maji jakož v království českém na rozličných panstvích jmenovitě jeho Ex. P.P. hraběte Černína, P. hraběte z Trautmandorfu panství litomyšlské a jiných pánův … z nějakého zlýho lidskýho ponuknutí proti vrchnostem svým se spiknouce, pozdvihly a rebelirovati náležitě začali, do zbroje se stavěli a tak dalece to spiknutí jejich vyšlo, že od J.M. p. krále a P.P. nás všech nejmilostivějšího Leopolda prvního … regimentové kyrysatův commendyrovaní a k svržení takovýho pozdvižení adhibirovaní byly, potomně někteří z těch rebellirujících sedlákův, obzvláště jejich vůdcův exekvírovani, stínáni, do kola pleteni, věšeni a rozličný v pokutování v Čechách i na panství litomyšlském trestáni byli. Nápodobně poddaní obce města Poličky se pozdvihli, jisté puncta pohledávati oumyslu byli, aby magistrát k těm a takovým přistoupil, o to usilovati mínili. Magistrát jasně … než-li by ten oheň se rozmohl, toho ex. p. hraběti Vratislavu … z Mitrovic, slavné komory české p. presidentu a na ten čas měst věnných panu podkomořímu přednesly, kterýžto v … a spokojení toho lidu sedlského a poddanýho urozeného a statečného rytíře p. Pavla Taufra, měst věnných nařízeného na ten čas hofrychtýře a a obojích práv doktora a svýho p.p. … komorního jménem Jiřího Ignatiusa Syři… mají … a sem do města Poličky vyslati ráčil, kterýžto dostanouce se sem, strast…. panství celý do místa radního citirováno bylo, když se dostavilo, bylo tehdy na mě podáno, co pohledávati mají a …, aby se prohlásili, pohledávati tehdy následující puncta…

1) … dítkami svými vládnouti, je kam by chtěly do služby dáti, v moci jejich aby zůstávalo, ouřad aby se jich neujímal, k službám nepřipisoval, na řemesla bez vůle a vědomí magistrátu aby je dávati mohli a vedle libosti své aby s nimi disponýrovati moc měli.

2) ouroků aby žádných nedávali

3) roboty aby nevykonávali

4) šos aby nedávali, jedině samý deputát J.M. P.P. podkomořímu a P hofrychtýři a taky P. písaři komornímu patřící

5) dobytky obecní aby chovati povinni nebyli

6) pivo obecní aby do vesnic se nevystavovalo a nedávalo

7) přádlo obecní žádný do … do vesnic aby rozdáváno nebylo

8) klády k pilám obecním aby nevozili

9) sáhovýho dříví dělání aby taky osvobozeni býti mohli

J.M. P. hofrychtýř se P.P. písařem komorním tu jejich zbyteční pretensi po…ce a seznajíce, že se jim žádná křivda nečiní a proti jiným poddaným lidem že dobře obstáti mohou, tudy příčiny podstatný k pozdvižení nemají a kdyby toho všeho čeho žádají, osvobozeni býti jměli, že by oni … obec páni absoluto byli, obec a magistrát za své dědičné pány a vrchnost nepoznávali: následujícím způsobem to remedirováno a zavříno bylo, aby totiž všichni poddaní, jak nynějšímu tak budoucímu magistrátu na věčný budoucí časy věrnost, poslušnost, …nost zachovati, v ničemž nejmenším na odpor se stavěti hleděli, … ouřad a obec jest jejich dědičná vrchnost, tak jako jiní gruntovní páni svých poddaných i víceji ještě nebo obec jest … když kdo z ouřadních osob tohoto věta sejde, zase se vždycky jiný … na místo jeho volí a to in perpetuum. Čehož doslechajíce poddaní … a znamenajíce, že nic neobdrží a jejich prestensi že zbytečný jest …se, že chtěji oni i budoucí jejich vždycky věrni a poslušni a v ničemž se neprotiviti, magistrát předně a potom obec za své gruntovní pány uznávati a náležitě se vším respektem, jak všechny … tak jednoho každého in Specie předcházeti, to předně Juramento tom i rukou podáním stvrdili. Na památku toho a ta… vnání jest jak osobám radním, tak i poddaným piva … jedno vědro vydáno a z důchodu obecního zaplaceno. Tak jest to vše k místu a dobrýmu konci přivedeno a stalo se za ouřadu J. M. Cís. rychtáře pana Jiřího staršího Plaucarovskýho, pukrmistra pana Jana Tichýho, primátora p. Matouše Nepaura, konšelův radních p. Daniele Kavky, p. Jana Pupečka, pana Jana Landškronskýho, p. Jana Lukavskýho, p. Melichara Vlacha, p. Jana Kašparovýho, p. Jiříka Pranteile, p. Pavla Votavy, p. Václava Nespěšnýho, p. Jiříka Hledíka, p. Šimna Pytrle, ten čas rychtáře městskýho. (místy chybí text, utržená stránka)

Archiv města Polička II., OA Litomyšl, Pamětní kniha 1509-1713, inv. č. 234, fol. 249