Kdo viděl Moskalykovo zpracování Babičky z roku 1970, viděl i Hejnův statek v Havlovicích 36. Od 3. května 1958 zapsán v seznamu kulturních památek (http://bit.ly/2B6sOiv). Turisté procházející zdejší naučnou stezkou se do něj ale nedostanou. Informační cedule oznamuje, že zde v 16. století býval vrchnostenský dvůr a že statek patřil k největším a nejhezčím na celém Náchodsku. Nic z toho už není. Skrz polámaná vrata mohou nahlédnout, jak bývalá sedlská pýcha zchátrala (http://bit.ly/2B3Fvuo).

O její historii se dočtěte: “… roku 1577 koupil od vrchnosti Havlovský dvůr Jan Jiráskův, jinak zvaný Kopecký, za 700 kop grošů míšeňských. Roku 1590 byl na Havlovském dvoře purkrabím (správcem) urozený pán rytíř Vilém mladší Voračický z Paběnic.
V roce 1613 prodala vrchnost Havlovský dvůr s kovárnou Jakubu Mertovi za 1400 kop grošů míšeňských. Povinností dvora vůči vrchnosti bylo odevzdávat „ouroka o svatém Jiří a o svatém Havlu každého po jedné kopě grošů míšeňských, ouročních slepic ročně 10, vajec 30, ovsa 3 korce dávati a 6 dní roboty ženné“. Od roku 1649 byl Havlovský dvůr v držení rodu Hejnů….”

Historií rodu Hejnů se právě zabývám a na základě podrobných znalostí jsem došla k jiným závěrům. Soupis poddaných podle víry z roku 1651 dokládá v Havlovicích jediného nositele příjmení – Martina Hejnu (* 1621), jenž je oním hospodářem v havlovském dvoře a údajným zakladatelem zdejší hejnovské linie. Zemřel 16. února 1696 (167-2/317) a následujícího roku je v gruntovní knize zapsáno:

“Tehož letha a dne kostelniczy chudeho zadussi uppickeho kaupily ze sprawedlnosti Waczlawowi, synu nebo. Matiege Hegny na gruntu tom y s tim czo po nebo Janowi, bratru swem umrlem dle rozpisu zdiedil ze 20 kop miss. 15 kop miss, a to prwni nasledugiczy termin za 9 kop miss.. Penize hotowe kterez k sobie pržigmaucz temuž zadussi tiemito zapsanima diedicžne odewzdani cžini.

Letha 1697 o saudie Martin Heyna, po niem zústala wdowa položila 15 kop. Z nich pusstieno k zadussi uppiczkemu kaupenych peniez od Waczlawa, syna po nebo. Jakubowi Heynowi 7 kop 30 gr., tim dogato a po Janowi, bratru geho umrlem, Ondržegowi, bratru na sprawedlnost dle rozpisu naležiegiczy 7 kop 30 gr…”  (Je zřejmé, že udělal písař chybu. Václav nebyl syn Jakuba, ale Matěje Hejny, což dokazuje předchozí poznamenání.)

Kde se najedou vzali tito podílníci, když Martin byl údajně prvním držitelem statku z roku Hejnů? V té době už jsem měla podrobně zpracovány zápisy z gruntovních knih od nejstarších dob. Všechno do sebe zapadlo.

Martin, syn Jakuba Hejny a Doroty, měl bratry Matěje a Ondřeje. Jestliže i oni měli podíly na statku, musel zde hospodařit jejich otec. Takže Jakub Hejna a Jakub Mertů představují jednu osobu. A co příjmí Mertů?

Jméno Merta se pojí nepochybně k Martin.  (http://bit.ly/1fvvViQ). Takže v minulosti Jakuba Hejny by se měl vyskytnout předek jménem Martin. Než budu pokračovat, podívejte se za nadpis v gruntovní knize. Není tam Mertů, to se vyskytuje teprve dále v textu, ale Wiertů. Od pohledu to působí divně. Proč?

Zkrátka proto, že Jakub, byl synem Víta Hejnova a písař začal zřejmě psát “Witů”. Pak jej někdo upozornil, že ve vsi jsou dvě linie téhož rodu. Vít byl synem Martina, čili byl Mertův a pro potomky Martinova bratra Adama se používalo příjmí Adamův. Takže písař dopsal –ertův. Odtud patrně vznikla ona zkomolenina.

*