Úvod
Neboj se, jen tě píchne včelička, nebude to bolet… Kolikrát jsme tohle slyšeli jako děti v lékařské ordinaci? Samozřejmě to bolelo, ale obrázek, co jsme dostali, nechal zapomenout na prodělané utrpení. Brali jsme očkování jako běžnou věc – jako ochranu před nemocemi, o které nikdo nestál.
Jenomže doba s změnila. Bůh ví proč se v posledních letech vyrojil značný počet odpůrců očkování. Epidemií nakažlivých nemocí kvůli tomu přibývá a je možné, že se zas vrátíme o několik století dozadu, do časů, kdy se na nakažlivé choroby umíralo.
Jak to bývalo? Epidemie neštovic a jiných infekčních chorob se v pravidelných cyklech objevovaly s nástupem chladných podzimních dní a se stejnou pravidelností je doprovázela smrt. Důkazy najde pozorný badatel v každé matrice úmrtí. Třeba právě v té, která eviduje zemřelé obyvatele města Kyšperk v letech 1784-1840[1]. Ale dříve, než se otevřou zažloutlé stránky, je třeba vědět pár základních faktů.
•
Co dokázali lékaři diagnostikovat
a pod jakým názvem se nemoci zpravidla v matrikách vyskytují?
Nejčastější nakažlivou nemocí se značnou úmrtností byly
§neštovice (-pravé, – černé, nemoc zlá, nemoc fantivá, černé osýpky, ospiny, kiahně, kňahně, peteče, Barpel, eitere-, schwarze- Blattern, Pocken, schwarze Pocken, Blattern, variola vera) – akutní virové onemocnění s vysokými horečkami a charakteristickou puchýřkovitou vyrážkou. Inkubační doba 12-14 dní (jinde 7-17 dní). Během ní se nemocní cítí a vypadají zdravě a nemohou nikoho nakazit. Po čtyřech až sedmi dnech trvání vyrážky při opětovném nástupu horečky řada nemocných umírá v důsledku oběhového selhání nebo jiných komplikací. Za 8-14 dní od začátku potíží se na hnisavých puchýřcích vytvoří strupy, které se hojí trvalou vpadlou jizvou. Dříve poměrně časté epidemie s vysokou smrtelností (40-50 %, dnes cca 30%). Existuje i krvácivá forma neštovic – probíhá odlišně, už během prvního stadia nemoci se objevuje krvácení do podkoží, tmavě červené až fialové skvrny na kuži a pacient umírá kvůli masivní ztrátě krve do podkoží a do vnitřních orgánů. Smrt nastává ještě před vytvořením neštovičných změn. .
Lidé umírali také na
§černý kašel (dávivý-, davný -, dusivý kašel, Keuch-, Krampf-, Stick- husten, blauer Husten, Stickfraisen, pertussis, tussis convulsiva) – šíří se kapénkovou nákazou; inkubační doba 7-14 dní. Typické záchvaty dráždivého kašle zakončených hlubokým výdechem s kokrháním trvají i několik týdnů. Smrt v důsledku udušení.
§spálu (šarlach, Scharlachfieber (das), Scharlach, roter Hund, scarlatina – v podstatě angina způsobená streptokokem. Onemocnění je provázeno typickou vyrážkou spojenou s olupováním kůže (postihovalo i srdce aj.); inkubační doba 2-7 dní. Před zavedením penicilinové léčby poměrně časté úmrtí u dětí.
§spalničky (osutiny, osypky, osýpky, odry, krysle, rygle, Nasern, Kinderflecken, Morbillen, Popeln, Röteln, rote Flecken, Rotsucht, Riesel, morbilii – vysoce nakažlivé onemocnění virového původu postihující zejména děti. Inkubační doba 10-14 dní. Dříve vysoká úmrtnost v důsledku komplikací zejm. plicních a mozkových
§úplavici (auplawka, auplavice, běhavka, běhavka nemírná, opuplavka, ouplavice, průjem, úplavice bacillární, úplavice červená, hnačka, chvistačka, dřístačka, dysenterie, krvotok, červanka, červenka, červená, nemoc červená, osnova řídká, tok červený, sračka, laxírka, stříkačka, řez, Dysenterie, Ruhr durchflechtene, Ruhr, Bacillen-, Bakterien- ruhr, Krankheit flechtende, Blutlauf, Blutgang, Durch -fall, -lauf, Bauchfluss, Landlauf, Dramfrass, Durchbruch, Schnitt, kleine Not, Rotewoche, dysenteria (bacillaris), schigellosis, dysenteria cruenta, diarrhoea – profusa, – epidemica) – infekční střevní onemocnění způsobené některým druhem mikrobu Schigella, inkubační doba 1-7 dní. Horečky, bolesti břicha, páchnoucí průjmy s příměsí hlenu a krve (až 40x denně)
§zarděnky (jáhliny, osutiny, sypanice, výsypek, výsypky, Frieseln, Flecken, rote Flecken, Röteln, Hautausschlag, rubeola – infekční virové onemocnění s chřipkovými příznaky a drobně skvrnitou růžovočervenou vyrážkou -inkubační doba 18 dní. Nejčastější příčinou úmrtí může být komplikace nemoci smeningoencephalitidou (zánětem mozku)
§záškrt (mázdřivka, brajny, hrdlobol, prým, škrťák, zaklíčení krku, zapálení hrdla, zádav(a), krup, Bräune, häutige Bräune, Schlunbräune, Stickkatar, Hals- krankreit, -entzündung, -schmerzen, Diphterie, Zitterung, brandige im Halse, diphteria, diphteritis, angina diphterica, -membranacea, -gangrenosa maligna, morbus ssuffocans, passio anginosa) – bakteriální onemocnění přenášené vzdušnou cestou i přímým kontaktem s předměty a potravou; inkubační doba 2-5 dní. Dítě se začne dusit, je cyanotické, později bezvědomí a smrt udušením.[2]
•
Epidemie v městě Kyšperku 1787-1840
V matričně zdokumentovaných a prostudovaných 56 letech se v Kyšperku potýkali především s epidemiemi neštovic, méně už s černým kašlem, cholerou a úplavicí (tyfem). Kupodivu se v matrice nevyskytuje úmrtí na spalničky. Domnívám se, že je zdejší lékaři ještě nedokázali diagnostikovat, a proto je označovali jako neštovice.
Právě ty se v Kyšperku objevovaly nejčastěji. Prostudovaná matrika zachycuje sedm epidemií, které většinou trvaly zhruba čtyři měsíce. Zemřelo při nich 52 osob, převážně dětí ve stáří několika měsíců.
V letech 1787-1810 se ve městě narodilo celkem 469 dětí. Pánové J. Havlík a l. Machala[3] uvádějí, že smrtelnost neštovic byla 10-30%. Z toho vyplývá, že nakažených mohlo být ve sledovaném období přibližně 260 dětí. Po roce 1810 (až na jednu výjimku) epidemie neštovic zcela mizí. Najít odpověď není složité.
Přehled epidemického výskytu infekčních nemocí v Kyšperku 1787-1840
•
Očkování
Angličtí venkované v 18. století tvrdili, že lidé nakažení kravskými neštovicemi, nemohou dostat neštovice pravé a jsou tak před touto chorobou dlouhodobě chráněni. Lékař Edward Jenner se rozhodl pro vědecké ověření této zkušenosti. Dospěl ke stejným závěrům a zavedl cílené očkování proti této nebezpečné chorobě. Vakcinace se záhy rozšířila po celé Evropě. V Čechách bylo povinné očkování zavedeno r. 1812 a kromě lékařů, učitelů a policie se na šíření informací významně podílela také katolická církev. Zatímco v letech 1777-1806 umíralo v Čechách ročně asi 2174 osob na 1 milion obyvatel, v období 1807-1850 poklesla průměrná roční úmrtnost na 215 osob na milion obyvatel, tj. o 90%.
Je zřejmé, že rozsáhlé očkování proběhlo i v Kyšperku a v následujících třiceti letech byl zaznamenán jen jediný útok neštovicového viru z podzimu 1829, kdy přišly o život tři, zřejmě neočkované osoby. Víc asi dodávat netřeba.
Z čeho vznikla panika kolem škodlivosti očkování: Andrew Wakefield svým podvodem stále ubližuje autistům…
[1]Státní oblastní archiv Zámrsk, úřad Letohrad, matrika sign. 83-28 Z. Novější matriky Kyšperka nejsou prozatím pro badatele přístupné.
[2] převzato již publikovaného článku o epidemii nakažlivých nemocí v Jamném nad Orlicí v letech 1785-1830 (ogy.de/g1ys)
[3] článek „200 let očkování proti pravým neštovicím“, časopis Vesmír 1996/11
[2] převzato již publikovaného článku o epidemii nakažlivých nemocí v Jamném nad Orlicí v letech 1785-1830 (ogy.de/g1ys)
[3] článek „200 let očkování proti pravým neštovicím“, časopis Vesmír 1996/11
