Smrt, jako by jí nestačilo deset milionů mrtvých (1) na bojištích 1. světové války, se roku 1918 rozpřáhla k novému, mnohem razantnějšímu úderu. Při největší dosud známé pandemii tzv. španělské chřipky (2) zaznamenala “úspěšnost” více jak dvojnásobnou. Spekuluje se dokonce o padesáti milionech obětí.

V jednotlivých zemích onemocnělo 15–50% obyvatel a 2,5–5% z nich zemřelo. Výjimečnost španělské chřipky spočívala nejen v její síle, vysoké mortalitě, ale zejména v profilu zemřelých. Zabíjela totiž především ve věkové kategorii 20–40 let, tedy mezi lidmi se značnou odolností organismu. Ačkoliv jsou přenos nemoci a příčina vysoké úmrtnosti dodnes předmětem mnoha spekulací, podle současných výzkumů (3) docházelo u těchto nemocných k efektu „cytokinové bouře“. Silný imunitní systém sice reagoval razantně, ale zároveň zmateně. Místo uzdravení následovalo zhoršení potíží a mnohdy smrt. Zatímco při běžné chřipce jsou postiženy většinou jen horní cesty dýchací, tento virus  měl schopnost aktivně napadat plíce. Způsoboval pneumonii často doprovázenou krvácením, plicní otoky plic nebo jejich druhotné bakteriální záněty. Většina obětí tedy zemřela na zápal plic způsobený touto infekcí.

Matriky z tohoto období patří zpravidla mezi “živé” – uložené na příslušných úřadech a k podrobnějšímu bádání nepřístupné. Proto, když se mi dostala do rukou v souvislosti s jiným bádáním matrika farnosti Bystré 1885-1929 sign. 7632 Z (obvod: Bystré, Čtyři Dvory, Hamry, Hartmanice, Nedvězí, Nedvězíčko, Trpín), využila jsem ji i k získání podrobnějších informací o tomto fenoménu. “Virtuální památník” vytvořený z matričních záznamů obsahuje osmnáct jmen.

Oběti španělské chřipky ve farnosti Bystré 19.10.1918 – 8.1.1919 (klikem lze zápisy zvětšit).

Neudertová Anežka, 68 let, Bystré 265	Simajchlová Aloisie, 40 let, Bystré 151	Tobiášová Marie, 38 let, Bystré 150
Mládek František, 34 let, Bystré 291	Pučálková Františka, 76 let, Bystré 37	Krušinová Anna, 5 let, Trpín 44
Krušinová Josefa, 1 rok, Trpín 44	Procházka Bohumil, 2 roky, Hamry 10	Schaffrová Antonie, 47 let Čtyry dvory 156
Kleinbauerová Anna, 44 let Čtyry dvory 159	Pečínková Anna, 34 let, Bystré 200	Ehrenbergerová Božena, 7 let, Hamry 18
Vaverka Josef, 12 let, Trpín 11	Macková Anna, 55 let, Hartmanice 26	Sauerová Marie, 1 rok, Trpín 4
Křížová Jindřicha, 2 roky, Hartmanice 74	Demel Augustin, 23 let, Bystré 109	Schauer Josef, 1 rok, Trpín 24

První nemocní začali v bysterské farnosti umírat v říjnu. Obdobná situace nastala po celých Čechách, kde prý v předcházejících čtyřech letech připadalo na tento měsíc 13,2-14,6 tisíc zemřelých, kdežto v říjnu 1918 zemřelo 43,3 tisíc a v listopadu 28,1 tisíc lidí. (http://goo.gl/qsf9u). Na Bystersku se celkový počet úmrtí oproti dvěma předchozím letům (průměr 13 zemřelých v období 19.10.-8.1.) zvedl téměř na čtyřnásobek (51 úmrtí), přestože by měl dosahovat jen asi 2,3násobek. Podivné. Nač tedy umírali ostatní lidé?

 Příčiny úmrtí a počet zemřelých od 19.10. do 8.1. v letech 1916-1920

Zjevně nedošlo k zvýšení počtu úmrtí, jež by se dala spojit s virem španělské chřipky. Prudký nárůst vykazuje především marasmus (sešlost věkem), který lze dát do souvislosti se zhoršujícím se zásobováním během války. Výše uvedených osmnáct jmen tedy představuje všechny oběti smrtícího viru.

Z matričních zápisů lze vysledovat následující:

První úmrtí zaznamenává bysterská matrika 19. října, kdy nemoci podlehla 68tiletá Anežka Neudertová z Bystrého. Ve městečku si španělská chřipka vyžádala do začátku listopadu pět obětí a teprve poté začali umírat lidé i v okolních vsích. Dne 5.11. evidují první zemřelou v Trpíně, o tři dny později v Hamrech a Čtyrech dvorech a teprve 16.11. v Hartmanicích, které leží nejblíž prvotnímu zdroji. Nemoc se tedy podle všeho nešířila z jednoho místa, ale rozšířili ji vojáci přijíždějící na dovolenou či zmrzačení váleční navrátilci.

Španělská chřipka kulminovala ve zdejší farnosti v první polovině listopadu (5-16.11. celkem 9 úmrtí) a do 24. dne téhož měsíce postupně odeznívala. Po měsíční pauze zapsal farář 22. prosince 1918 a 8. ledna 1919 dva poslední zemřelé. Průběh se tedy téměř přesně kryl s celosvětovým výskytem (viz graf výše). Jak je možné, že došlo k tak dokonalé shodě?

Do nejohroženější skupiny 20-40tiletých spadá na Bystersku jen 5 zemřelých (27,7%). Největší počet – 8 mrtvých (44,4%) – náleží do kategorie 0-19 let (resp. 0-12 let). Ovšem najít příčinu této statistické anomálie je bez dalších informací nemožné. Vcelku reálně však lze odhadnout, proč umíraly většinou ženy (8 z 10 dospělých, tj. 80%). Zkrátka proto, že 1. světová válka skončila podepsáním příměří dne 11.11.1918 a velká část mužské populace sloužila v armádě (V letech 1914-1918 bylo jen z Bystrého odvedeno 434 mužů).

Naopak zcela opačný poměr úmrtí lze v bysterské matrice najít v následujících letech, kdy se ve farnosti objevila vlna úmrtí v důsledku sebevražd a alkoholismu. Ale tyto zápisy prozatím čekají na zpracování. Takže počkat si musíte i vy.

 

   *

Poznámky:

(1) Odhaduje se, že se první světové války zúčastnilo na 70 miliónů vojáků, z nichž padlo nebo zemřelo asi 10 miliónů. Samotné Rakousko – Uhersko postavilo do války 9 miliónů vojáků, padlo nebo se nevrátilo 1 100 000 mužů. Počet českých vojáků se dá pouze odhadnout na 1, 4 milionu, do konce roku 1917 padlo podle nejhrubších odhadů asi 138 000 českých vojáků.

(2) První případy onemocnění “španělskou” chřipkou byly zaznamenány v březnu 1918 v Evropě a prostřednictvím lodní dopravy došlo k přenosu infekce do USA, dále do Asie a Afriky. První vlna pandemie, která proběhla na jaře a v létě 1918, byla charakterizována vysokou nakažlivostí onemocnění, ale relativně nízkou úmrtností. Vysoká úmrtnost jako varovný signál, který by upozornil na význam onemocnění, tedy chyběl. V srpnu, kdy začala druhá vlna, nebyla na pandemii připravena žádná ze zemí. Druhá vlna onemocnění, která začala v srpnu simultánně ve Francii, Siera Leone a USA, byla charakteristická desetinásobně vyšší úmrtností. Takovýto průběh přenosného onemocnění nebyl doposud ani později zaznamenán. Úmrtnost na chřipku byla většinou nejvyšší u „velmi mladých“ nebo „velmi starých“ lidí. Španělská chřipka je zajímavá tím, že primárně postihovala zdravé lidi v produktivním věku ve velké skupině 15 až 35letých a 99 % všech úmrtí bylo ve věkové skupině do 65 let. (http://goo.gl/Q0okE)

(3) Co umí španělská chřipka? (http://goo.gl/wqyhV)