Možná někdo z vás, čtenářů, přiloží dílek do skládačky podivného příběhu…
17. ledna 1911, kostel v Nekoři – čas a místo sňatku. Řezník Karel Hubálek, 32tiletý syn (* 27.03.1878) Františka Hubálka a Josefy roz. Ježkové z Nekoře 116 si bral o třináct let mladší ženu. O šestnáct let později žádala Anna Hubálková roz. Krejsová (* 06.04.1891), dcera Mikuláše Krejsy a Anny roz. Mikyskové z Nekoře 182, o rozluku manželství a soud jí vyhověl.
.
Jednací číslo Ck IIa 88/27/11
Zemské politické správě v Praze
USA vstoupily do války proti Německu 2. dubna 1917. Vláda USA počítala se zachováním Rakouska-Uherska, a proto nedovolila vybudování čs. vojenských jednotek. Dobrovolníkům však umožnila odjezd do Francie, kde jich téměř tři tisíce vstoupily do 21., 22., 23. čs. střeleckého pluku. Dalších 40.000 našich krajanů bojovalo na západní frontě v amerických expedičních silách (American Expeditionary Forces, AEF) generála Pershinga. AEF výrazně spolupracovaly s francouzskou armádou během útoku na Aisne (oblast Château-Thierry) v červnu 1918 a na konci roku 1918 na hlavní frontě u Saint-Mihiel a Meuse-Argonne. Spojené státy vyslaly na bojiště 4.272.500 vojáků, z nichž 117.000 zemřelo (až 50% na tzv. “španělskou” chřipku) a 204.000 bylo raněno. Údaj o pohřešovaných se mi najít nepodařilo.
Příběh Karla Hubálka dostal po přečtení registrace nové obrysy. Do USA přijel spolu s manželkou Annou (neznámo kdy, v každém případě mezi lety 1911-1917). Jako řezník našel práci ve firmě na zpracování masa, kde se později vypracoval na mistra. Firma Stowners Pork Packing Co. sídlila v městě Scranton, kraj Lackawanna, stát Pensylvania, jež bylo zároveň i bydlištěm manželů Hubálkových. Žili v Caprouse Avenue č. 485 (viz foto nedávné podoby – podle rozhodnutí městské rady byly roku 2011 domy z velké části zbořeny)
Nic z toho však k objasnění příběhu nevede. Naopak otevírá se více otázek.
Až dosud jsem předpokládala, že odešel Karel Hubálek do USA sám s tím, že za ním žena přijede později. Ale omyl. Žili tam oba. Anna by tedy věděla o Karlově vstupu do armády. Pokud by se ztratil kdesi na bojištích 1. světové války, nerozváděla by se. Nechala by jej, jako to dělalo mnoho jiných žen, prohlásit po určeném čase za mrtvého. Jenomže Karel jednoduše zmizel… Ve 38. největším městě Spojených států (v pol. 30 let cca 150.000 obyvatel), uprostřed spleti mnoha národností, v kraji plném dolů zmizí člověk raz dva. Živý nebo mrtvý.
Proč by chtěl čtyřicátník opouštět ani ne třicetiletou manželku, když se mohl nota bene lehce rozvést? Kdyby to bylo obráceně… Ale žádného nového manžela si tenkrát paní Anna neopatřila, takže ji nelze z ničeho nekalého podezírat.
Spíše si dovedu představit scénu podobnou gangsterskému filmu. Scranton, to nebyla Karlova rodná Nekoř. Zatímco doma platil coby řezník za siláka, tady člověk potkal takových lidí plno. Řezníků jako on, horníků, železářů, prostě silných chlapů, co se dokazali rozohnit pro maličkost. Rvačky, jistě i se zbraněmi, tu asi tenkrát nepatřily ke zvláštním událostem. Karlu Hubálkovi se mohl stát osudným právě takový konflikt. Snad zemřel, možná jen nešťastnou náhodou, a pachatelé jeho tělo ukryli tak pečlivě, že nebylo dodnes nalezeno.
Sčítání lidu 1920 (United States Census 1920) už nezvěstného Karla ani jeho ženu nezaznamenává. Anna v Novém světě štěstí nenašla. Mezi lety 1918-1920 vrátila zpátky do Čech. Dalších šest let marně čekala na jakoukoliv zprávu o svém muži. Teprve pak zažádala o rozvod.
Objeví se ještě další fakta? Bude mít tento příběh další pokračování?
