Marie Štěpánová
Nejpozději roku 1642 se konala šlechtická svatba – sedmnáctiletá dědička Orlického panství Anna Dorota Sudová z Řeneč se provdala za Adama Mikuláše Vitanovského z Vlčkovic a na Uhersku, radu c.k. soudu purkrabského. Přesné datum není nikde uvedeno, ale mne k tomuto názoru přivedl věk nevěsty a především zápisy v orlické matrice z roku 1642, kde je nejdříve jako kmotra uvedena J.M. paní Vitanovská a vzápětí i J.M. pan Vitanovský. O něco později, prý 12. prosince 1646, využil Adam Mikuláš, nyní již hejtman hradeckého kraje, předkupního práva a koupil panství Kyšperk. Jinde uvedená smlouva má datum 30.06.1650 a vešla údajně v platnost 10. září 1650. Celá věc má ale jeden háček; už roku 1645 je v orlické matrice jako kmotr uveden pan Matouš Cihlář, toho času správce Kyšperského a Orlického… něco tedy asi nebude správně. Má snad někdo konkrétnější informace?
•
Výňatky z kupní smlouvy na panství kyšperské
… byl správně uzavřen neodvolatelný prodej následujícího obsahu a úplnosti mezi Vysoce a Blahorodným Pánem panem Jiřím Achátem hrabětem a Panem z Losenteinu na Losensteinhäutern a Oschwandtu, Panem panství sv. Petr v Ausu, Sirsenbaumu, Kyšperku a Litschausu, římským císařským majestátním tajným radou, komořím, zemským maršálem v Dolním Rakousku, také plukovníkem zemských myslivců nad Emží, jako prodávající z jedné a vysoce urozeným Panem Adamem Mikulášem Weytanowským z Vlčkovic na Auhersku a Orlici, římským císařským majestátním krajským hejtmanem královehradeckého kraje, jakož i vznešenou Paní Annou Dorotou Weytanowskou, rozenou Sudovou z Řenče, jeho manželkou, jako kupujícími na druhé straně.
… zámek Kyšperk s přináležejícími ovocnými a chmelovými zahradami, pivovar a sladovna s veškerými provozy, také se všemi dále vypsanými městečky a vesnicemi, od pradávna užívanými výčepy a krčmami, rovněž tak se šesti poplužními dvory, z nichž jeden je u jmenované zámecké budovy, Nový dvůr, ostatní potom Lukavický, Poplužní, Sobkovický, Těchonínský a Verměřovický, se všemi k tomu patřícími polnostmi, loukami, zahradami, rovněž tak přicházejícími dobytky a malou zvěří a obilím, včetně ovčinců nacházejících se u Poplužního a Verměřovického dvora. Dále městečko Kyšperk a následující vesnice jménem Jankovice, Rotnek, Dolní Lukavice, Horní Lukavice, Nekoř, Šedivec, Sobkovice, Těchonín, Celné, Verměřovice, České Petrovice, Lubník a Mistrovice (ale kromě toho, co ve jmenovaných obcích jiné vrchnosti náleží), včetně všech poddaných, vdov a sirotků ať už v této době jsou nepřítomni nebo propuštěni. Rovněž tak na něm zřízené selské dvory, zoraná i nezoraná pole, louky, dobytčí výběhy a pastviny pokud k tomu panství patří. Součastně všechny stávající a běžící peněžité činže, příjmy ve drůbeži, vejcích, úroky, všeliké roboty a všechny ostatní dědičné povinnosti a dluhy. Rovněž čtyři mlýny v Jankovicích, Nekoři, Celném a Těchoníně vedle dvou dřevěných mlýnů ve jmenovaném Celném a Těchoníně. Potom také jmenované lesy, Pustiny za městečkem Kyšperkem, Mastnice u Horní Lukavice, Velký a Malý Peran, mezi vesnicemi České Petrovice a Köhlsdorf, les Sutice u vsi Mistrovice, les Střilno u vsi Sobkovice, lesy nad Těchonínem a Celným ležící a les Studené za Nekoří, jakož i jiné v těchto nebo i jiných místech a k panství Kyšperk patřící, včetně honitby ve všech jmenovaných lesích. Ne méně než pět rybníků, starý u zámku, nový u Lukavice, Königlofský, Lohanský a Kratinský, potom také pět místních rybníčků. Dále také všechny tekoucí rybničné vody a potoky co k panství náleží. Také čtyři filiální kostely v Horní Lukavici, Nekoři, Petrovicích a Těchoníně. Tedy toto panství Kyšperecké spolu s veškerým příslušenstvím, právy a výsadami, jak je sám vysoko a blahorodný Pán Adam mladší von Wallenstein užíval …. urozenému Pánu Adamovi Mikuláši Weytanowskému a jeho manželce, také dědicům a potomkům jich obou, v dobrém vědomí a rozvaze na věky, neodvolatelně, trvale a dědičně prodává a prodal.
Naproti tomu zase Pan Weytanowský a jeho manželka, dohromady a každý zvlášť, jejich dědicové a potomci, se zřetelem na svůj majetek a statky, ničeho z nich nevyjímaje, slibují a zavazují se zaplatit za toto koupené panství správnou kupní cenu pojmenovanou šedesát tisíc římských zlatých, každý z nich po šedesáti krejcarech počítaných, včetně pěti set zlatých litkupu, k rukám Pana hraběte z Losensteinu, jeho dědicům a potomkům, v dobré zemské měně hotově a to hned na počátku při sepsání tohoto kontraktu, třicet tisíc zlatých, vedle pěti set zlatých litkupu, složiti v hotových penězích, zbývajících třicet tisíc zlatých, ale bez jakýchkoliv dalších úroků, ve čtyřech termínech během příštích čtyř let, vždy ke dni svatého Jiří, a to jmenovaného dne roku 1651 s prvou splátkou počínaje, po sedmi tisících pěti stech zlatých, vyplacených v hotové měně a mimo nyní složených hotových peněz …. Protože tedy ….. třicet tisíc zlatých v hotovosti spolu s pěti sty zlatými litkupu je složeno, je Pan hrabě z Losensteinu zavázán, panství Kyšperk společně s veškerým výše uvedeným příslušenstvím (kromě tří poddaných jménem Hans Hubalek, nejvyšší primas z Kyšperka, Lorenz Filip, písař tamtéž a Hansen Brakl, rychtář v Celném, spolu se všemi jejich příslušníky, jejichž okruh si Pan hrabě vyhražuje určit) neprodleně odstoupit Panu Weytanowskému spolu a jeho manželce, jako kupující straně a tímto již skutečně Pan z Losensteinu a Oschwandtu na Losensteinhäutern toto předal jim, jakož i jejich dědicům a potomkům jako trvalé a neodvolatelné vlastnictví do užívání a požívání….
V důvěře, počestnosti a bez donucení, jako prvá listina dle obvyklého postupu, je tento kupní kontrakt ve dvou stejněznějících exemplářích následovně oboustranně vlastnoručně podepsán opatřen pečetěmi … Tak se stalo v Kyšperku, dne 30., v pondělí června po Kristově narození v roce tisíc šest set a padesátém.
Achác zu Losenstein; Adam Nicolaus Witanowsky von Wlzkowiz; Dorota Anna Witanowska rozená Z Rzenez
Wolf Fridrich Getlitz von Seidendorf, jako vyžádaný svědek; Franz Carl Libsteinky Pán von Kolowrat, jako vyžádaný svědek, Hans Jiří Wostromirsky von Rokytnitz, jako vyžádaný svědek; Wilhelm Alexander Witanowsky von Wlzkowiz